Z prázdnin jsem měla krapek obavy. Vy, kdo jste sólo rodiče, to nejspíš znáte. Skloubit práci, péči o domácnost, zábavu dětem a třeba při tom najít i trochu té letní pohody pro sebe, vyžaduje vysoké manažerské dovednosti 😅

Ale všechno klaplo, bylo dobrodrůžo i ta pohoda u vody 👍🚣‍♂️ Užila jsem si rodinu, potkala kamarády, které jsem dlouho neviděla. Cestovala po Čechách křížem krážem. Viděla Mácháč (za deště), Znojmo (za pařáku), Zlín (jen tak letem světem), Tábor (nádraží 😄) a spoustu dalších zajímavých měst. Spala pod širákem, pod plachtou, ve stanu, na chatě… Plavala v průzračné vodě bazénů i v zelených místních rybníkách. Vzdělávala se na kurzech, dobrovolničila na festivalu. Přečetla jednu knihu, uklidila půlku bytu, naplánovala si družinu na příští rok. A hlavně – fakt si to užívala se svýma dětma ❤️

No a tak se nějak nemůžu ubránit smutku, že zase přišel konec prázdnin! 🙁 Jako ostatně každý rok 🤨

Co s tím? Nerada žiju ve smutku! A tak se podle té, momentálně tolik skloňované, mindfulness snažím žít tady a teď! 😄

Slyším, jak na okna bubnuje déšť (a nemůžu se ubránit pocitu,že je hnusně a co teda budeme s dětma celý den dělat?! 😬). Vnímám horký hrneček od kávy a její vůni (ale co ta chuť?! Proč se to mlíko zdrclo?!). Koukám na svý děti, když spěj a říkám si, jak jsou úžasný. (A tak o půl hodiny později přemýšlím, proč se vůbec nedokážou domluvit a už se zase vražděj?!)….

No však to znáte, vy co jste rodiče 😄 Takovej normální život se vším všudy 😂

Asi proto se mi nechce rozloučit s prázdninama! Přes všechno to věčný balení a cestování jsme byli nějaký uvolněnější, radostnější, hravější…

Ale tak si říkám, že je to jen na mně, jestli si tohle naladění udržím i nadále! Jen malý kroky, malý plány, každodenní malý radosti… A to by bylo, aby to nešlo!

A pak si budu za rok opět říkat, že už jsou tu zase ty obávaný prázdniny! 😂

Krásnej konec prázdnin vám všem a pohodový vykročení do novýho školního roku 🍀