Vánoce mám moc ráda. Ale taky jsem vždycky ráda, když jsou úspěšně za námi! 🥳 Úspěšně znamená, že jsme je všichni přežili ve zdraví, a to nejen fyzickém, ale i psychickém!

S mojí vysoce citlivou náturou, dvěma pberťáky a jedním hyperaktivním mladším školáčkem je tohle vždycky nejisté!

A tak jsme opět přežili (a snad si to všichni i užili 😊). Samozřejmě, kdyby to bylo na dětech, užívaly by si to víc – bez nucených akcí a procházek a omezování cukroví a počítačů, ale já si zkrátka nemohla pomoc ☺️ Možná to znáte – jednou jste rodič a některý věci jsou pro vás prostě nepřekousnutelný 😁

Celá vánoční zábava začala Olíkovou horečkou, bolavým břichem a doprovodnými příznaky 🥴 Přemýšlela jsem, jestli návštěvu rodiny v Krkonoších zrušit, odložit, anebo potíže prostě ignorovat, případně zatajit. Všichni se přeci tak těšili!

Lhát neumím, ale spolupráce s Vesmírem mi docela jde, takže nakonec jsme vyrazili! 🙂

Ve Vrchlabí nás přivítal vydatný déšť, který vydržel celé ty 3 dny našeho pobytu! Podotýkám, že při našem startu byl sníh snad i v Praze!

Ale stejně tak, jako nemoci před odjezdem na prázdniny, patřilo k vánoční tradici i hnusné a deštivé počasí, takže vlastně jsem s tím počítala. S čím už jsem nepočítala, byla i nemocná část rodiny, takže jsem si je moc neužila 🙁

Zato jsem si v tom deštivém a sněhově rozbředlém hnusu užila běhání po obchodech, protože část ratolestí nechala nakupování dárků na tu úplně nejposlednější chvíli! Ooo, jak já miluju Pepca a Dmka a Pompa a Kiky a všechny tyhle obchodní řetězce! 🥴 Myslím, že mám vybráno na rok dopředu!!!

Abychom nějak ukrátili čas do toužebně očekávaného času rozbalování dárků, vyrazili jsme do kina. Avatar 2 je fakt krásnej! Ale dlouhej! A když ho pustěj v 19h, 7 letý dítě je napůl nemocný a tudíž docela unavený a celý emocionálně naměklý (vynechme moje napětí z očekávání úprku na toaletu), nepřekvapí vás, když vám řekne v půlce filmu, že se mu chce spát! Ha! Chvíle stresu, ale nakonec Avatar rozjel akci, já poskytla náruč, a všichni jsme zvládli vydržet až do konce! 😅

Z dalších akcí se vyvedl bouldering. Ovšem pravidla jsem si přečetla až poté, co jsme všichni (krom jednoho puberťáka, kterej odmítá většinu výprav a tudíž odmítl i lézt po stěně, zůstal válející se na žíněnce – jo, uznávám, taky fajn zábava 👍) a tak jsem pak několik dní měla namožené svaly 🤪 (Děti nic neříkaly. Nojo, děti jsou děti a jejich svaly si asi zvýšené aktivity ani nevšimly!). Ale jo, bylo to vtipný 😁

A pak samotná nadělovací akce! Jasně že všichni dostali, co si přáli. Ale… někde se asi stala komunikační chybka!? Přestože jsem slyšela „přeju si toto“, bylo mi sděleno, že vlastně daleko víc si ratolest přála „tamto“.

Hm, stále přemýšlím, jak to tedy příště udělat líp. Co může pomoc, aby se mi TOTO a TAMTO nepopletlo!? Ale zatím jsem na to nepřišla!

Každopádně mám celý rok před sebou, takže nepodléhám panice, ani splínům, příští rok to dozajista nebude jiné! 😆

Co bylo, bylo! A teď si pojďme užívat rok 2023 😍

Krásné dny s chutí nového roku, Kejky