Aneb ze života sólo matky

Měsíc: Listopad 2023

Může za to špatný timemanagement?

Úterý je mým volným dnem. Tedy relativně volným – nejvolnějším, co v hektickém životě sólo mámy s třemi dětmi můžu mít 😁 A protože jsem ho chtěla strávit fakt užitečně a produktivně, dala jsem si hodně záležet s plánováním! No posuďte sami 😄

8:30-930 připravuji se na zkoušku z koučingu

9:30 až 10:30 šiju plováky

10:30 až 11 cvičím

11-12.30 chystám adventní hru do družiny

12:30 až 13:30 mám obědovou službu ve škole

13: 30-14.30 hodina klavíru

14: 30-15.30 Zkouším nachystat výrobek, který budeme dělat v družině na jarmark

15.30-16.30 vyrábím přáníčka na Vánoční jarmark

16.30-17 připravuji adventní kalendář pro svý děti

Tak to by bylo vše. Mohlo by to klapnout, když to mám takhle hezky rozepsané, že?! Jen teda tam nějak moc nemám svoje děti, ehm 🤔 ale dobrý, od 17 do nějakých 21.30 zbývá spousta času, který můžu věnovat jen a jen jim! 😊

A realita?

Měla jsem takovou nepatrnou intuici, která mě varovala, že ani s takhle dokonale rozepsanými povinnostmi a plány to nemusí úplně klapnout. Stačí, že nějaké dítko onemocní – známe to všichni, že!? Ale rozhodla jsem se tuhle možnost si nepřipouštět!

Dobře, žádné dítko neonemocnělo, ale přihlášky na střední školy se musí podat do 30.11, což znamená čtyři dny! A komunikace s doktorkou vázla… A tak můj jediný volný den v týdnu, který jsem chtěla věnovat svým projektům, vypadal o dost jinak, než byla původní představa! 😶

8:30 – já a Eli vyrážíme směr doktorka (Dle očekávání je v tuhle dobu největší provoz, ale dřív jsme to nestihly, páč vypravovaly ještě kluky)

9.10 – jsme u doktorky – dle čekávání je vcelku plná čekárna. My chceme sice jenom razítko, ale nemocní mají přednost!

9.50 – doktorka vyřešena! Krom času tam stráveného a minus značná částka, se kterou jsem počítala na nákup, jsem si i vyslechla, že bysme to neměly nechávat na poslední chvíli! (Ano ano, vím, ale timemanagement není moje silná stránka! A jsem s 3 dětma sama, tak prosím o trochu pochopení 🙏 Mj. proto jsem si tenhle den pokusila tak skvěle rozvrhnout!!!)

10.10 Teď ještě pošta – dle očekávání je narváno – asi už se posílají vánoční dárky! 🤔

10.30 pošta vyřešena

10.40 No a když už jsme v tom městě, jdeme mrknout do oblíbeného krámku s věcma z druhý ruky – To jsme neměly dělat – zásek + poslední peníze utraceny za nezbytně nutnej svícínek.

11.20 – vyrážíme domů. Mý plány na dopoledne s mýma projektama berou za svý! Budu ráda, když se stihnu vzpamatovat a dát rychlý kafe, než vyrazím na obědovku!

11:40 – jsme doma – alespoň ta cesta zpět že byla rychlá! Kafe na ex, vybalení nákupů a běžím do školy 🏃‍♀️ Celý můj dokonale vymyšlený den se rozpadl na malý kousky! Vzdávám to! Dneska už na plnění plánů zvysoka kašlu! Možná to zkusím zase příští úterý – můj jediný volný den 🤔😎

Jak jsme slavili Dušičky

Už ani nevím, kolikátým rokem děláme tuhle oslavu, ale je to fakt dlouho! Je to už naše tradice 🤩♥️

Jako dítěti mi dušičky přišly smutný. Jezdilo se na hřbitovy, na hroby se dávaly věnce, a nic veselýho jsem na tom neviděla. 

Když se mi ale narodily děti  (a když teda trochu povyrostly 😄), udělali jsme si jednou takovou hezkou, vzpomínkovou dušičkovou slavnost. Upekli sušenky, nakrájeli jablka, vytvořili oltář, kam jsme dali tyhle dobrůtky a spoustu svíček, a taky fotky našich blízkých zemřelých. Děti ho vyzdobily podle svého gusta ještě spoustou milých drobností 😍 

A ještě jsme těm našim drahým zesnulým napsali dopisy a nakreslili obrázky (každý podle svého gusta 😁)

Hodně času jsme strávili u fotek. Probírali se jimi, vzpomínali, smáli se… Byl to nádherně propojující čas ♥️ A i kdyby to neocenily dušičky, pro mě to byl čas významný! 🌷

A pak jsme svíčky zapálili a nechali je hořet celou noc. Děti už dávno spaly, ale já ne. Úplně mě ta atmosféra pohltila. Vzpomínala jsem tak intenzivně, až jsem měla pocit, že duše jsou přítomné… Tak to už jsem se pak začala trochu bát a raději se přesunula do jiné místnosti🫣😂

A tak se nám to celé nějak zalíbilo, že si tenhle krásný rituálek děláme každý rok zas a znovu! 

A mě letos čas s fotkama pomohl i jinak! Měla jsem zase nějaké těžší období, kdy mi všechno přišlo těžké a na prd a k ničemu.. Ale díky těm fotkám jsem si uvědomila, že to tak vůbec není! Že už toho mám hodně moc krásného za sebou a hodně moc věcí jsem dokázala! 

A tak nejen že tady koukám na ty svý milý, co už tu nejsou, ale ještě mi je dobře sama se sebou ♥️ A to je moc, moc důležitý!

A jak vy slavíte dušičky? Máte nějaký svůj rituál? Je to pro vás čas těžký, nebo naopak krásný? Podělte se…

© 2024 RŮŽOVÝMI BRÝLEMI

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑