Ještěže mám zrovna teď nějaké lepší období, co se týče energie, protože jinak už bych asi ryla ústy v zemi! 😮 Když končil víkend, který trávím většinou bez dětí, protože jsou u tatínka, a mám tedy TEORETICKY čas se zregenerovat (proč to nefunguje, úplně netuším!? 😮 Možná je to moje hyperaktivní povaha anebo nezdravá potřeba se neustále hnát dál a dál, jakoby TADY A TEĎ nebylo dostačující!?), říkala jsem si, že jediné, co si přeji, je KLID! Naprosto jasné přání, ne? 🙂 Takže bych čekala, že to podle všech těch moudrých pouček o tom, jak si přát, abychom byly vyslyšeny, může (a bude) fungovat! Ovšem to bych asi nesměla mít přes týden na krku 3 děti, družinu a jako brigádu šití plováků, které teď všichni nezbytně nutně potřebují! (Jo a v družině si naplánovat celoroční hru, která právě teď vrcholí a obnáší to mega velké organizování a stres a nervy a řešení a plánování…).

No a tak tu máme půlku týdne – dokonce speciální den, protože narozeninový, a mne hned na úvod přivítala vyteklá lednice a na whatsupu zpráva, že plováky již zase dochází (přestože mám pocit, že nedělám nic jiného, než šiji, lepím, stříhám a řeším jejich dodávku… 😮 Kde je ten plánovaný a očekávaný klid!?

Do toho je tento týden přezkoušení (protože si život možná i trochu komplikuji dětmi v komunitní škole a tudíž zapsanými v domácím vzdělávání), zahrádka křičí po pozornosti a péči (naštěstí je jen malá!) , děti volají po akcích typu koupaliště, a doma to vypadá, jako kdyby vybuchla atomovka (oblíbené rčení mé maminky 🙂 ). A já si stále dokola říkám: „klid, klid, klid..“! Nějak to přeci musí jít! Klid je přeci jen o nastavení mysli, nebo ne!? A tak to zkouším 🙂

Mojí silnou stránkou totiž je, že se nevzdávám! 😀 Kdybyste ale měly radu, jak toho vytouženého klidu docílit, aniž by to stálo takové úsilí, sem s ní 😉 Komentáře jsou tu od toho 😉

Krásné letní dny..